NÁŘADÍ PRO NATÍRÁNÍ

ŠTĚTCE

Štětce jsou jednou z nejdůležitějších pomůcek používaných k nanášení nátěrových hmot a malířských barev. Nejčastěji se používají štětce kulaté, ploché a zároháky, na některé práce jako je např. linkování a fládrování jsou určeny speciální štětce, které jsou vhodné především pro tuto techniku.

Pro úspěšnou práci je velmi důležité správně zvolit druh, tvar i velikost štětce a to podle velikosti natírané plochy, tvaru předmětu, charakteru práce a typu barvy.

Druhy a velikosti štětců

Kulaté štětce se prodávají v různých velikostech (průměrech) označených čísly. Nejběžnější velikost kulatých štětců se pohybuje od č. 4 do č. 25 (průměr hlavy štětce od 8 mm do 39 mm). Ploché natírací štětce jsou označovány v palcích (nejčastěji l" až 3,5", šířka štětce 25 mm až 89 mm).

Štětce se vyrábějí se 100 % obsahem štětin, nebo ve směsích štětin, žíní, eventuálně umělých vláken. Staří lakýrničtí mistři si nejvíce cenili štětce s obsahem kvalitních přírodních štětin, neboť jsou pružné a velmi dobře zadržují barvu. Pro většinu lakýrnických prací se však vystačí s mnohem levnějšími štětci ze směsi štětin a syntetických vláken.

Při natírání vodou ředitelných barev štětcem lze docílit lepšího vzhledu nátěru při použití speciálních štětců pro vodou ředitelné barvy. Tyto štětce nejsou z přírodních štětin, ale ze speciálních na konci roztřepených umělých vláken.

Úprava a použití štětců

Pro nanášení pomalu zasychajících nátěrových hmot např. fermežových, olejových, syntetických apod. používáme hlavně štětce kulaté. Aby bylo možno nanést a rozpracovat stejnoměrnou vrstvu nátěrové hmoty na ploše, je nutné kulatý štětec upravit, to znamená zkrátit délku štětin a obrousit je do tvaru klínu. Vzhledem k tomu, že podvazování štětců vyžaduje určité zkušenosti, doporučujeme požádat o pomoc odborníka – lakýrníka.

Pro nanášení nátěrových hmot, které rychle zasychají a lehce se roztírají /vodou ředitelné/, jsou nejvhodnější ploché štětce. Tyto štětce při natírání zabírají větší plochu, a jelikož se s nimi velmi dobře pracuje, získávají stále větší oblibu. Jsou vhodné pro nanášení nitrocelulózových, lihových, epoxidových, ale především vodou ředitelných nátěrových hmot.

Pro nátěry špatně přístupných míst, například radiátorů a potrubí ústředního topení, nebo spodních částí automobilů, jsou vhodné štětce zároháky (radiátorové). Jsou to ploché štětce zahnuté v úhlu asi 45 °, které se nejčastěji prodávají v šířce 25 mm až 76 mm.

K nanášení malířských barev (klihových, latexových apod.) jsou vhodné malířské štětky kulaté nebo hranaté. Pro méně náročné práce plně vyhovují štětky levnější osazené směsí přírodních a syntetických vláken, pro náročnější práce se vyplatí kvalitní druhy z přírodních materiálů. Pro hrubší práce (zednické), k malbě hospodářských prostorů (sklepů, garáží), hlavně vápennými nátěry jsou určeny štětky zednické.

VÁLEČKY

Válečkem lze nanášet nátěrové hmoty, malířské a fasádní barvy na velké, hladké a nepříliš členité plochy. Je vhodný k nanášení barev na stěny interiérů, fasády domů, střechy, podlahy, panely apod. Velmi dobrou službu udělá i při natírání plotu z drátěného pletiva. Předností nanášení válečkem je především vysoká produktivita práce a kvalitně provedený nátěr.

Výběr a použití válečků

Pro nanášení nátěrových hmot a malířských barev se používají válečky s plyšovým potahem ze syntetických vláken a přírodní jehněčiny nebo polyuretanové pěny. Při výběru válečku je třeba vzít v úvahu, co chci natírat a jakou použiji nátěrovou hmotu.

Pro nanášení vodou ředitelných nátěrových hmot a malířských barev lze použít většinou všechny druhy plyšových potahů, přírodní kožešiny i pěnových válečků. Pro nanášení nátěrových hmot s obsahem organických rozpouštědel (např. syntetických, epoxidových, polyuretanových, nitrocelulózových apod.) lze použít pouze některé druhy válečků. Vhodnost pro určitý typ barev je uvedena v návodu k použití a při výběru válečku je třeba se jím řídit.

Velmi důležité hledisko pro použití válečků je délka vláken plyšového potahu. U fasádních a universálních válečků pro nátěry interiérů je vhodná délka vláken 18–22 mm. To umožňuje velmi dobrou nasáklivost a roztíratelnost disperzních nátěrových hmot a malířských barev na velkých plochách. Je-li natíraný povrch hladký, používají se válečky nepolstrované. Na nerovné, hrubé (drsné) plochy jsou vhodné válečky polstrované, které mají měkký potah na jádru válečku o tloušťce 6 až 9 mm (průměr válečku je větší o 12 až 18 mm).

Válečky s délkou vláken plyšového potahu 12–13 mm se zpravidla používají pro nanášení rozpouštědlových barev (např. syntetických, chlórkaučukových, nitrocelulózových apod.). Jsou však vhodné i pro nanášení disperzních vodou ředitelných barev např. Balakrylu. Tyto válečky dobře sají a roztírají nátěrovou hmotu, která při natírání nestříká.

Pro lakování jsou vhodné válečky s délkou vláken 4 mm. Tyto válečky nezanechávají na povrchu vzduchové bubliny a povrch je hladký. Jsou vhodné i pro nanášení barevných lesklých a pololesklých nátěrů při požadavcích na co nejmenší strukturu povrchu nátěru.

Zvláštní kategorií jsou válečky pěnové, které se používají především pro lakování, ale i pro nanášení disperzních barev na nejrůznější povrchy (např. sokly budov apod.). Pěnové válečky jsou buď více pórovité, které při nanášení zanechávají „pomerančový“ povrch, nebo s jemnými póry a lakovaný povrch je hladký. Při nanášení vodou ředitelných nátěrových hmot může na nátěru někdy vznikat pěna (bublinky).

Před započetím práce je vhodné váleček vymýt vodou. Tím se dosáhne optimální příjem i výdej barvy při nanášení. Při použití rozpouštědlových barev musí být váleček vždy suchý. Při práci váleček ponoříme do barvy (ve vaničce), přebytečnou barvu vytlačíme přes síto a můžeme natírat. Po skončení práce váleček a nářadí vyčistíme vodou nebo příslušným ředidlem a vysušíme.

ČIŠTĚNÍ A UKLÁDÁNÍ ŠTĚTCŮ A VÁLEČKŮ

Po použití, nebo při přerušení práce je nutné ze štětce vymačkat nátěrovou hmotu, ihned jej důkladně vyprat vodou při použití vodou ředitelných nátěrových hmot, nebo v předepsaném ředidle. Před jeho uložením je dobře umýt štětec vlažnou vodou a mýdlem (při mytí se musí vytvářet bohatá pěna, kterou čistou vodou opláchneme). Jedině takto ošetřený štětec nezatvrdne a je možno jej používat dlouhou dobu.

Při přerušení práce na kratší dobu (několik hodin) je možno štětec uchovat v nádobě s vodou. Tento způsob uchování štětců lze použít při nátěrech vodou ředitelnými nátěrovými hmotami, fermežovými, olejovými, syntetickými na vzduchu schnoucími a malířskými přípravky. Takto se nedají uchovávat štětce při nátěrech dvousložkovými nátěrovými hmotami, např. epoxidovými, neboť vytvrzování nátěrů probíhá i bez přístupu vzdušného kyslíku. Při práci s těmito typy nátěrových hmot je nutné ihned po skončení eventuálně i v průběhu práce (pokud natírání trvá delší dobu) štětec vyprat v předepsaném ředidle, jinak se znehodnotí (ztvrdne).

Dobře vyprané štětce se ukládají zavěšené, aby při skladování nedocházelo k deformaci štětin. Štětce znečištěné od malířských barev je třeba po každé práci řádně vyprat, nejlépe v tekoucí studené vodě, nejvýše vlažné vodě. Před uložením je vhodné je ještě umýt mýdlovou vodou a znovu důkladně propláchnout čistou vodou. Při sušení je třeba je pověsit, aby nedocházelo k deformaci štětin.

Po práci s válečkem na nanášení nátěrových hmot je nutné zbavit plyšový povlak i molitanovou pěnu zbytků všech použitých nátěrových hmot vypráním ve vodě (při použití vodou ředitelných nátěrových hmot), nebo v předepsaném ředidle včetně umytí válečku mýdlovou vodou. Postup čištění je stejný jako u štětců. Plyšový povlak musí mít stále kožešinový omak a molitanová pěna musí být pružná. Po umytí váleček nasuňte na očištěný držák a nechte osušit v zavěšené poloze (nikdy nepokládejte, neboť by se poškodila vlákna plyšového potahu). Jedině tak lze zajistit správnou funkci válečku.

STŘÍKACÍ PISTOLE

Některé druhy nátěrových hmot je výhodnější nanášet stříkáním. Touto technikou je možno docílit velmi kvalitní slité a hladké nátěry s rovnoměrnou tloušťkou. Proti nanášení štětcem je tato technika podstatně výkonnější. Nevýhodou je, že tato zařízení jsou poměrně nákladná, vyžadují vhodné prostory s dobrým větráním, eventuálně s odsáváním a s možností připojení na elektrickou síť.

Nejčastěji se nátěrové hmoty nanáší pneumatickým nebo vysokotlakým bezvzduchovým stříkáním. Tato zařízení vzhledem k výkonu a ceně jsou vhodná především pro řemeslníky a profesionální lakovny. Pro nanášení nátěrových hmot doma, na chatě nebo chalupě lze používat elektrické stříkací pistole Airless. Tyto pistole pracují bez tlakového vzduchu, bez kompresoru, pouze s elektrickým pístovým čerpadlem. Prodávají se jednoduché modely vhodné pro nátěrové hmoty o nízké konzistenci (řídké), až po velmi výkonné stříkací pistole, které lze použít i pro materiály s velkou viskozitou.

Elektrické stříkací pistole Airless lze používat pro nanášení laků, lazurovacích laků, prostředků na ochranu dřeva, barev a emailů. Výkonnější modely jsou vhodné i pro neředěné husté materiály. Těmito pistolemi lze nanášet vodou ředitelné i rozpouštědlové nátěrové hmoty.

Aby byl dosažen kvalitní hladký nátěrový film, je nutné nastříkat dostatečně tlustou, stejnoměrnou vrstvu nátěrové hmoty. Příliš tenká vrstva má za následek neslitý, hrbolatý a zaprášený povrch. Příliš tlustá vrstva stéká. Při stříkání je důležitá správná vzdálenost a sklon pistole ke stříkané ploše, vhodně seřízená šíře paprsku a správné překrývání stříkaných pásů. Dále je důležitá teplota, čistota a vlhkost prostředí, podkladu pod nátěr a příprava nátěrové hmoty (viz Podmínky pro zhotovování nátěrů a úprava nátěrových hmot pro nanášení).

BRUSNÉ PAPÍRY A PLÁTNA

Používají se při úpravě podkladů, to je broušení dřeva, kovů a dalších materiálů před nanášením nátěrových hmot a k broušení jednotlivých vrstev nátěrů. Zrnění brusiva se volí podle druhu broušeného podkladu a požadované jakosti broušení. Pro odstraňování rzi, starých nátěrů, broušení tmelových vrstev, podkladových nátěrů apod. se volí nejprve brusivo hrubší a z něho se přechází na brusivo jemnější.

Brousí se zasucha, nebo zamokra s použitím různých druhů kapalin, které omezují zalepování brusných papírů, snižují prašnost a ochlazují broušený povrch, čímž snižují i možnost měknutí některých nátěrů. Zasucha se přebrušují nátěry, které by se vlivem působení kapalin (vody) rozmáčely (např. vrstvy některých druhů tmelů). Při broušení zasucha vzniká zpravidla hrubší obrus a více stop po broušení.

Zrnění (hrubost) brusných papírů (pláten) se značí čísly. Nejhrubší papír (plátno) má označení 30, nejjemnější 600 (nebo ještě jemnější).

Brusné papíry pro broušení zasucha jsou vhodné k broušení dřeva, omítek a jiných savých materiálů a nátěrů na těchto podkladech. Lze je použít k broušení nátěrů i na ostatních podkladech, pokud zrnění a způsob broušení vyhovuje návodu k použití. Brusná plátna (smirkové molino, korundový kepr) mají stejné zrnění jako brusné papíry. Brusná plátna se používají převážně k broušení kovů a podobných podkladů. Pro broušení nátěrů lze použít i brusné prostředky různého zrnění na pěnových podložkách (tzv. brusné houbičky).

Pro broušení zamokra jsou vhodné brusné papíry označené Waterproof. Vzhledem k velmi širokému rozsahu zrnění jsou použitelné prakticky pro všechny druhy nátěrů i podkladů. Nejčastější kapalinou, používanou při broušení nátěrů na kovech, je voda. Mýdlové roztoky se používají při broušení povrchů, které se čistou vodou špatně smáčejí (např. některé typy lakových nátěrů).

STĚRKY A ŠKRABKY

K nanášení tmelů se používá různých druhů stěrek (špachtlí) z ocelového plechu v dřevěném držáku v šířce 30–120 mm. K nanášení tmelů na zaoblené plochy (např. karosérie automobilů) jsou vhodné pružné stěrky z ocelového plechu nebo umělé hmoty, které lze v ruce tvarovat (prohnout) podle tvaru podkladu.

Pro nanášení lepidel při lepení keramických obkladů, podlahových krytin apod. se používá zubových stěrek. Staré klihové malby se odstraňují škrabkou. Ocelový nůž je upevněn v držáku s dřevěnou rukojetí. Podle povahy práce lze použít nůž úzký nebo široký.